takový normální den podnikatelky matky

Podnikáte nebo chcete začít a řešíte, jak to všechno skloubíte dohromady?  Že den o 24 h je vám opravdu málo? Musíte stihnout práci, děti, partnera, starost o domácnost, nákupy apod.? Přečtěte si následující článek a věřte, že v tom nejste sama.

Můj normální pracovní den vypadá asi takto.
Ráno vstanu cca kolem 6 h, letím těm malým dravcům (6, 3 a 3) nachystat snídani - smíchám namačkaný banán, jogurt a tvaroh a nadrobím piškoty (pouze nalámané ne zamíchané, jinak je řev ), pak je pobudím, pomohu s oblékáním, učešu holčičky a začíná ranní školkový maraton. Daří se nám po 7 h vyjet ke školkám. Abychom to měli "jednodušší", tak nejstarší je v jedné školce a dvojčata v jiné a ještě v jiné obci. Naštěstí v té, kde pracuji. Ve školkách je odložím, ať se s nimi zase chvíli trápí někdo jiný a valím do mé milované práce. Ne to není ironie, opravdu to tam miluji a to je asi základ všeho. Chodím tam ráda, je to mé další miminko, které jsem si vypiplala za pomocí lidí kolem mě z nuly. Nyní Klub Inspirace funguje druhým rokem a je úplně někde jinde než na začátku, i když ještě nás čeká dlouhá cesta.

V práci zjišťuji, že stíhám nejvíce mezi 8 - 9 h, kdy je ještě oficiálně zavřeno...Proberu e-maily, poté kouknu na FB, udělám nezbytné kolečko marketingu, nasdílím letáky na naše akce, vytvořím nové, vyhledávám potenciální lektory a tak pořád dokola. Přes den si střihnu i pár schůzek (naživo i telefonicky), někdy pravda zbytečných..ale to zjistíte až poté, že to byla ztráta času :), abych po třetí hodině začala odpolední maraton, prozměnu z těch školek ty malé divochy vyzvednout..:-D, a tím skončila první část mého pracovního dne.

Odpoledne se snažím být s dětmi nebo jim být aspon poblíž. Miluji, když je hezky a jsou vypuštěni, tím pádem i vylítáni, svačinka, večeře, milion utření zadků, řešení hádek a rvaček, pak večerní koupačka a spačka, uff :-D.

Poté, co všichni ulehnou, je zase období klidu a já jsem schopna něco udělat, není to každý večer, jen když mám chuť a čas. Někdy pracuji do půlnoci, někdy méně, podle toho, jak ještě zvládám...

Tak nebo podobně to probíhá každý den. Miluji ty své malé divochy, ale někdy bych s sebou nejraději jenom praštila a jen byla, někdy bych ráda pracovala na nějakém projektu, protože zrovna teď mám ten nápad, ale snažím se práci před dětmi omezovat na minimum, jen když fakt není zbytí...proto ty noci :-D

Někdy stihnu více někdy méně.. ale čím dál více se mi osvědčuje, že si musím nejpozději ráno toho dne, ideálně večer předtím připravit itinerář prací následujícího dne a zvolit vhodný postup a čas prací, co kdy a jak a proč.. i tak někdy skáču jak opice z akce do akce... stále se učím..za pochodu... Většinou nestihnu všechno, stíhám tak 70 - 80% plánu, ale už jsem se naučila se za to nebičovat.

Když si nestihnu udělat plán akcí, tak zmatkuji a skáču ještě více z jedné věci na druhou.

Co z toho všeho plyne? Ženy jsme sice super, ale taky jsme jenom lidi, abychom stihly děti, práci, domácnost, máme pořad a jen pouze 24 h. Zvolte si proto to, co opravdu závisí na vaší osobě. Pokud můžete v práci delegovat činnosti, udělejte to, pokud lze doma delegovat, udělejte to. U nás třeba nakupuje častěji muž, když jede z práce, jezdí kolem obchodu a rovnou se tam zastaví a nakoupí. I tak je toho na nás hodně a ještě si klademe nároky na sebe samy a pak se za to bičujeme. Ale úplně zbytečně. Pro naše děti jsme stejně hrdinky a na čem jiném záleží což? :-)

Je třeba si uvědomit, že i když nestihneme za ten den všechno, tak jsme dobré mámy a ty děti nás budou milovat stejně a v práci to taky zvládáme, když v tom máme systém.

Proto plánujte a delegujte.

Zdroj: Pixabay